FELLICITA † 20.04.2019

v sobotu kolem šesté ráno, bohužel přes veškerou naši snahu, dotlouklo srdíčko naší malé bílé princezny naposled. Vydala se na cestu přes duhový most, kde se určitě setká se svoji nevlastní sestřičkou BELLISSIMOU a nedávno z naší smečky odchozím EYCEM. Chtěl jsem napsat pouze toto strohé oznámení, ale nedá mně to, abych nenapsal malé zamyšlení. Zamyšlení nad tím, zda se má chovatel snažit o záchranu takto malého stvoření. Bohužel každý chovatel má něco, co příroda postrádá. A to je cit. Kdyby se řídil pragmaticky tak jako příroda pouze rozumem, zcela jistě by takové mládě ponechal svému osudu. Když je již dokonáno dle přírodních zákonů, začne teprve uvažovat. Jaký život by asi prožívalo toto malé stvoření, jenž pravděpodobně trpělo genetickou vadou, v dospělosti ? V případě FELLICITY byla její porodní váha 119 g a jelikož byla od prvních hodin slabá a málo od mámy sála, její váha spadla za dva dny na 110g. Nyní nastoupí chovatel a po tomto zjištění, nechce nechat toho tvorečka napospas a začne se záchranou. Vždyť na tuto princeznu čekal dlouhých šest let, než přišla na svět. To má vše jen tak bez sebemenší snahy vzdát? A rozum jde stranou a začínáte s dokrmování, jenž postupně přechází na plný umělý odchov. Jste nadšeni, že každý den tato malá bílá kulička přibírá kolem 10g. Když si to ale všechno po té srovnáte v hlavě zjistíte, že dvanáct dní po narození vážila nějakých 175g. To by v dospělosti mohla mít možná tak dvě kila, místo 3,5 - 4,5 kg. Pak vám teprve dochází, že by to také místo plnohodnotného života mohlo být pouze trápení plné nemocí a neduhů. Uvědomujete si, že to vše muselo mít nějakou příčinu, kterou si během záchrany nechcete nechat připustit. Vždyť máte cit a ten vám velí zachraň toto malé láskyplné stvoření a nepřemýšlej, proč malá nesaje, více pospává a je unavenější. A i když je to již vše za vámi a příroda nad vámi opět zvítězila, víte zcela jistě, že kdyby se taková situace vyskytla v dalších vrzích, zachováte se naprosto stejně !!!