FANY
jméno, jenž se nám nejvíce líbilo pro FRANCESCU z Horáckého pelíšku, které ji bude doprovázet pocelý její psí život. Ještě jsme uvažovali o FREN, ale to se nám zdálo velice více anglosasky tvrdě znějící. FANY je o proti tomu měkce znějící a přirozeně české. Musím říci, že se k napsání dosavadnímu žití FANY v naší smečce chystám určitě měsíc. Jak jsem ale zjistil, mít čtyřčlenou špicí smečku a k tomu ještě další malou princeznu, přitom se snažíte plně se všem věnovat a nikoho neošidit, je nádherná činoost na plný úvazek, mezitím samozřejmě zaměstnání ve dvanáctihodinových směnách v nepřetržitém provozu, tak najít si čas a hlavně mít čistou hlavu ke psaní, se nepodaří každý den. Dnes se všechny podnmínky sešly a je to akorát den, kdy FRANCESCA slaví dva měsíce od okamžiku, kdy nám bylo dopřáno se sní seznámit. Po tuto dobu se rovněž nevyskytla žádná závažná událost, jenž by stála za bleskovou zprávu. Naštěstí !!! Po smutném odchodu FELLICITY, vše probíhalo, tak jak se patří. Pravidelné krmení od mámy, večerní vážení a zjišťování, že váhové přírůstky bohužel neodpovídají malé špicí slečně, ale jelikož již můžeme srovnávat, tak se smiřujeme s tím, že z FRACESCY budu střeďačka. Její váha se pohybuje srovnatelně s váhou DEBIE, dospěla do krásné kremové střední špicí slečny. Nevím jaké máte zkušenosti s psím jedináčkem, ale jelikož FRANCESCA je poprvé sama, ze včech vrhů, co jsme v naší chovatelské stanici odchovaly, zdá se nám, že je docela drzá a velice ráda kouše, za což dostala ještě další přezdívku "PIRAŇA". Myslím, že jí cybí právě další štěně s nímž by se navzájem okusovaly, jak to u štěňat bývá zvykem, a tím by mohla poznat, že to není moc příjemné. Její máma je, dalo by se říci moderní, příliš liberální, takže se raději nechá pokousat, aniž by FRANCESCE naznačila, kde je její místo. CASPER a ANABELLA jsou jak její o trochu starší sourozenci, s těmi se vyblbne, okusuje se, ale ti jí kousání oplácí velice decentně. Jedině kdo na ni platí je "zkušená máma" DAISY, která jí ukazuje, kde je její místo ve smečce. Je vidět, že to na FRANCESCU platí a uvědomuje si to, ale stejně ji to láká stále DAISY dráždit a pak samozřejmě hodit podřízený výraz. Poslední dobopu se ale zdá, že ji to pomalu opouští a začíná se zklidňovat. Musím říci, že se opravdu povedla a na takévé štěně, čeká chovatel možná celý život. Má dobrou stavbu těla, mohutné packy, perfektní pigment, možná ještě výraznější než její máma GOSIA, hlavu a výraz rovněž po mámě. Po tátovi má sněhobílou barvu, čímž se nám podařilo zbavit zažloutlého pruhu na zádech, co měla její máma. Rovněž srst asi bude velice bohatá po PORTOvi, jejím tátovi. To vše značí, asi jak jste pochopili, že FRANCESCA zůstává jako pátý a poslední (???) člen naší špicí smečky.