DUO CACIB BRNO

tradiční mezinárodní výstava psů se uskutečnila, tak jako tradičně, první únorový víkend. Jeliokož jsme se opět nedočkali štěňátek od naší odchovankyně ANABELLY, netrpělivě jsme vyhlíželi, kdo že to bude letos posuzovat naše ušaté chlupáče. Sobota byla beznadějná, ale v neděli vysvitla naděje, jelikož hodnotící v kruhu byla paní rozhodčí z Polska. Neváhali jsme ani minutu a poslali přihlášku. Již čtrnáct dní před začátkem naší cesty na modré koberce, jsme netrpělivě sledovali počasí. První předpovědi slibovaly celkem třeskuté mrazy a tak jsem měl obavy, abychom vůbec odjeli z parkoviště. Samozřejmě během tří dnů bylo vše přesně naopak a tak zase bylo dilema, zda naši slečnu koupat či nikoli. Jelikož všechno roztálo a voda se nestačila vsáknou, bylo to při dovádění na loukách jako v bažinách. Takže jsme chodili domů jako umorousaní vodníci. Ještě štěstí za samočistící špicí srst. Několik dní před výstavním víkendem naštěstí padla teplota opět pod bod mrazu a tudíž jsme se rozhodli zbytečně ANABELLU nestresovat koupáním a fénováním a použili pouze suchý šampon a kondicionér. I přesto nás pořádné vyčesání, zastřihování a úprava drápků stála asi dvě a půl hodinky. V neděli jsme vyrazili sólo, bez zbytku smečky a paničky, kteří měli za úkol starat se o čtrnácti denní štěnda DAISY. Měl jsem tak trochu obavy o tom ,jak se bude naše princezna pohybovat v kruhu. Poslední výstavu absolvovala někdy v létě a od té doby měla volno. Musím konstatovat, že jsou spolu s GOSIOU ostřílené profesionálky a dají to na první dobrou. V naší výstavní třídě jsme měli alespoň jednu konkurentku. Každá fenka byla jiné barevné variety i trochu jiné stavby kostry. Tak jsem byl zvědavý co se bude paní rozhodčí líbit. Po povinném kolečku jsme se postavili ana posuzovací stolek a když paní rozhodčí prohlásila " ta je tlustá", říkal jsem si, že je vymalováno, dostaneme VELMI DOBROU a jedeme domů. Jak jsem se později dozvěděl od páníčka fenky, jenž byla s ANABELLOU v kruhu, to samé prohlásila o ní. Takže asi preferovala feny - anorektičky. Nakonec jsem byl ale celkem šokován, když nám ukázala palec nahoru a BELA si odnášela VÝBORNOU1 a CAC navrch. Tím pádem jsme si trochu dáchli a za pár minut nás čekal "rozstřel" o CACIB. Zde jsme se již předváděli pouze v pohybu. O CACIB jsme si torzdali s fenkou ze třídy šampionů. Musím říci, že tak dlouhý čas jsem ve výstavním kruhu již hodně dlouho nestrávil. Paní rozhodčí se nemohla stále rozhodnout a tak jsme mašírovali dokola rovně tam a zpět. To jsme si zopákli snad pětkrát. Nakonec jsme o pár chloupků dostali Resserve CACIB. Po tomto vysilujícím vystoupení jsme přijali gratulace od přátel z klubu a jelikož se nám již velmi stýskalo po našich třech malých mušketýrech, sbalili jsme si naše saky-paky a spěchali domů.